Zita Morávková • Denisa Nová • Ladislav Frej ml. • Igor Chmela • Martin Myšička • David Novotný

scéna kostýmy kolektiv za dohledu Barbory Hubené hudební spolupráce Vratislav Šrámek
pohybová spolupráce
Katarzina Zaremba dramaturgie Kateřina Mocová a Jakub Krofta



režie Alex Byrne


PREMIÉRA 28.04.1999
DERNIÉRA 19.06.2002


The Observer, 19.července 1998, str.17:
ZAHRANIČÍ
MOSKVA/ Před dvěma měsíci policie odvedla šestiletého chlapce, Ivana Mishukova, do dětského domova. Neukázněný, špinavý, zavšivený, poraněný Ivan vypadal jako jiné dítě z ulice - jedno z přibližně dvou miliónů dětí bez domova vRusku.
Ale na Ivanovi bylo něco zvláštního. Jeho zájem o psy hraničil s posedlostí. „Bylo mi lépe se psy. Milovali mě a chránili,“ řekl Ivan.



„V průběhu práce na inscenaci Můj život se psy jsme společně hledali významy a souvislosti příběhu o Ivanovi. Nesnažili jsme se pravdivě zachytit jeho život, celé je to naše odezva na událost, kdy malý chlapec žil dva roky se psy na ulici. Pravda nejspíš zůstane mezi Ivanem a jeho smečkou potulných kamarádů.Začali jsme zkoušet bez textu, ten je výsledkem kolektivní práce. Já osobně se snažil najít to, co je a není na světě krásné. Hledal jsem cesty, jak přímo oslovit diváka, jak s ní m navázat spojení. Držel jsem se víry, že jednání je důležitější než slova.“
Alex Byrne

Mladý britský režisér Alex Byrne poprvé zaujal české publikum inscenací Büchnerova Wojcka v hradeckém Draku, na níž spolupracoval s Jakubem Kroftou. Způsob jeho práce měli možnost zažít na vlastní kůži i studenti ALD DAMU při loňské divadelní dílně, která měla velký ohlas. Byrne spolu se svou partnerkou K. Zarembou pracují na principu fyzického divadla s prvky klaunského stylu Po těchto zkušenostech byl Alex Byrne osloven uměleckým šéfem DD s nabídkou na hostování. A. Byrne tuto nabídku přijal, a tak vznikl velmi neobvyklý projekt , jehož základem se stal nenápadný článek z anglických novin o šestiletém moskevském chlapci - bezdomovci, který se stal vůdcem psí smečky.

„Je úžasným divadelním zážitkem, když máte v hledišti pocit, že před vašima očima vzniká cosi jedinečného.Pod názvem Můj život se psy…byste mimořádně působivé představení možná nečekali. A přitom se tady s použitím minimálního počtu slov a nepatrného počtu rekvizit rozvíjí překvapivě krásný celek na ostří komiky a tragiky…“
Eva Jeníková, Slovo