Marek Daniel • Jaroslav Plesl / Pavel Šimčík • Simona Babčáková • Klára Melíšková • Martin Myšička • Lenka Krobotová /Jana Holcová
scéna a kostýmy Andrea Králová dramaturgie Karel František Tománek
režie Miroslav Krobot
PREMIÉRA 16.12.2002
DERNIÉRA 23.11. 2004
DÉLKA PŘEDSTAVENÍ 2 hodiny 15 minut
Předností Krobotovy autorské inscenace v Dejvickém divadle je důslednost, s níž svůj text realizoval. Herečky odcizenou umělost nepřehrávají, ale tváří se jako přirozenost sama: Klára Melíšková coby manželka Marie anebo Simona Babčáková jako Knoblochová jsou neotřesitelně vyrovnané ženské bytosti, pro které jsou nevěry neudivující součástí života. Melíšková i Babčáková hrají své ženušky s brutálním naivismem: světice Marie mluví zásadně v jediné tázací tónině, Knoblochová na svých dlouhých nohách vitálně rázuje po scéně jako nadrogovaná optimismem. Třetí ženská postava dívka Marta (Lenka Krobotová / Jana Holcová) zase mluví o mužích jako o „systémech“.
Nejméně virtuální se zdá postava invalidy v podání Martina Myšičky. V jeho životním postoji je něco reálného: chtěl by se černým humorem povznést nad svůj invalidní vozíček, ale beznaděj ho stahuje dolů. Zato dvojice obchodníků se sirupem – Knobloch (Marek Daniel) a Havlena (Jaroslav Plesl / Pavel Šimčík) prožívá typickou dnešní schizofrenní nejistotu… Mladší Havlena by nejraději žil podle reklamních sloganů, starší Knobloch už nevěří ničemu, nejméně sám sobě. Marek Daniel obdařil svou postavu znuděnou rozbředlostí výrazu, s nímž přežívá od jednoho citového vzruchu k druhému. Knoblochovo závěrečné opětovné sblížení s Hnízdilovou představuje trpce komické vítězství hmoty našich existencí nad duchem, který neznámo jak vytěkal do ovzduší. A Krobotova inscenace o tomto dnešním trendu oduševnělého vegetování podává vcelku zábavné svědectví.
Richard Erml, MF DNES
Světová premiéra