KATHI DIAMANT V DEJVICKÉM DIVADLE

22. září navštívila Dejvické divadlo americká spisovatelka KATHI DIAMANT, autorka knihy Kafka’s Last Love (Kafkova poslední láska).
Na besedě, která následovala po představení Kafka ´24 a moderovala ji redaktorka Lidových novin Judita Matyášová, se diváci dozvěděli mnoho dalších zajímavých detailů ze života Franze Kafky a především jeho poslední lásky Dory Diamantové.
Večer, který Dejvické divadlo pořádalo ve spolupráci s Americkým centrem v Praze, proběhl ve velmi přátelské atmosféře, mimo jiné díky brilantnímu simultánnímu tlumočení paní Dany Hábové.

Před časem redaktorka Lidových novin Judita Matyášová s Kathi Diamant vedla obsáhlý rozhovor. Se svolením autorky rozhovoru z něj vybíráme:

Jste nějak příbuzná s Dorou Diamantovou?
To dodnes nevím. Každopádně stejným dotazem začalo moje čtyřicetileté pátrání. V 70. letech jsem studovala herectví a náš učitel literatury mluvil o Kafkovi a zmínil Doru. Říkal, že byla Židovka, že v devatenácti potkala slavného spisovatele a milovala herectví. Zeptal se mě, co s ní mám společného. A já měla pocit, že skoro všechno. Taky jsem žila divadlem, taky mi bylo devatenáct a měla jsem první vážný vztah. Zajímalo mě, kdo je ta dívka na černobílé fotce, kterou nám učitel ukazoval, a tak jsem se vypravila do univerzitní knihovny. Myslela jsem na jeho poslední větu: „Kafka Doře zemřel v náručí a ona pak spálila jeho texty!“

Vaše kniha získala několik mezinárodních ocenění, prezentujete ji po celém světě, byla přeložena do osmi jazykových mutací. Nechystáte české vydání?
To bych určitě ráda. Ostatně už několikrát jsem se ji pokoušela nabídnout českým nakladatelům, ale zdá se, že v Čechách stále ještě převládá ten mýtus o smutném Kafkovi, který žil v Praze, nic ho nebavilo a po nocích psal depresivní romány. Zdá se mi, že Češi zatím nechtějí přijmout skutečnost, že rád cestoval, měl spoustu zájmů, chodil do kina, zajímal se o zdravý životní styl. A ke konci života prožíval čas s tím, koho opravdu miloval. Myslím, že tenhle Kafka české veřejnosti ještě není známý, a to je škoda. Já jsem ale optimistka. Věřím, že jednoho dne půjdu po Praze a uvidím svoji knížku ve výloze knihkupectví.

Celý článek naleznete na zde: